|
| |
|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
| |
|
|
Proměny obrazu československých parašutistů ve vzpomínkové a populární kultuře 1945-1989
Špitálník, Zdeněk ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Práce se věnuje problematice obrazu československých parašutistů ze Západu v poválečném Československu. Časový rámec zkoumaného období je ohraničen roky 1945 až 1989. Úvodní část je tvořena přehledem vydané literatury a pokusem o základní periodizaci vymezeného období. Následuje přehled hraných filmů, které se parašutistů týkají a jejich rozdělení do kategorií, dle prostoru, který je jim věnován. Další část se zabývá muzejním expozicím, které se parašutistům věnovaly. Své místo mělo připomínání parašutistů ze Západu i v československé armádě. Poslední část se věnuje vizuálním připomínkám parašutistů ve veřejném prostoru. Již v prvních poválečných měsících se začaly odhalovat na řadě míst republiky pamětní desky, připomínající narození, či smrt některých padlých parašutistů. Nejvýznamnějším místem pro setkávání parašutistů v den smrti jejich kamarádů byl kostel sv. Cyrila a Metoděje, vždy s účastí veřejnosti a často i vládnoucího aparátu. Cílem práce je vysledovat na výše zmíněných oblastech proměny obrazu parašutistů ze Západu a jejich zasazení či vytěsnění z kolektivní paměti.
|
|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
|
Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945
Potměšil, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945" je zaměřena na popis vybraných aspektů ze života měst. Od událostí roku 1938, přes okupaci a období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, až do období před povstáním v květnu roku 1945. Pro větší přehlednost je práce rozdělena do kapitol zabývajících se společenským a kulturním vývojem, proměnami městských samospráv, válečným průmyslem, odbojovým hnutím a válečnými událostmi, které zasáhly do života měst. Samostatné kapitoly jsou věnovány osudům židovské komunity a nástinu průběhu poválečného vyšetřování kolaborace v rámci Trestní nalézací komise. Závěrečná část práce je věnována pomníkům a pamětním místům českých i německých obětí války. KLÍČOVÁ SLOVA Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, 1938-1945, okupace, Protektorát Čechy a Morava, odboj, aktivistické organizace, válečný průmysl, Židé, válečné pomníky
|
|
| |
|
|
Československo za druhé světové války : vliv válečných událostí na poválečný vývoj republiky
Krejčí, Pavel ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Léta 1938-1945 předurčila vývoj, který vyvrcholil komunistickým převzetím moci. Česká společnost procházela v tomto období hlubokou krizí, jež způsobila rozčarování z hořkého konce První republiky a její vnitropolitické problémy. Velká hospodářská krize, masová nezaměstnanost a neschopnost vládních činitelů tento stav uspokojivě řešit vedla k nespokojenosti s prvorepublikovým hospodářským uspořádáním a úvahám o radikální změně. Rovněž stranicko-politický prvorepublikový systém podle mnohých selhal. Příliš velké množství politických stran, nutnost koaličních vlád, egoistické lpění na stranických zájmech místo zájmů národních, pletichy, politikaření, a v neposlední řadě neúměrné zabrání prostoru v životě státu bylo dáváno za příčinu toho, proč demokracie nebyla schopna potvrdit svoje přednosti právě v okamžicích, kdy toho bylo nejvíce potřeba. Zrada západních spojenců, především Francie (pod silným vlivem Velké Británie) a relativně vstřícné chování Sovětského svazu během Mnichovské krize otřásly rovněž zahraničně-politickými koncepcemi, zastávanými v meziválečném období. Všechny tyto události způsobily, že prakticky nikdo si nepřál návrat k předválečným poměrům. Navíc to neměly být jen kosmetické úpravy, nýbrž o zásadní a radikální přestavbu vnitropolitické struktury budoucího státu, stejně jako o...
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
| |
host ::
RSS.